Pohádky o proměnlivém pohlaví  

Novinky.cz, 2. 2. 2019 

 

Příroda v tom má jasno. Pokud se chce člověk dál úspěšně množit, musí existovat muži a ženy, kteří spolu plodí potomky. To je zásadní sexuální vlastnost našeho živočišného druhu. Člověk nedokáže být hermafroditem. To jsou živočichové, kteří produkují spermie a současně i vajíčka. Tito tvorové mají varlata a zároveň i vaječníky. Příkladem je třeba žížala obecná. U jiných tvorů nahradí tyto orgány takzvaná obojetná žláza. Tímto způsobem se dovedou rozmnožovat někteří hlavonožci, mlži nebo ryby.

Se střídáním pohlaví podle toho, jak to vyžaduje situace, se můžeme vzácně setkat u některých ryb. Samci si u nich brání velmi agresivně své teritorium. Mladé ryby by se proti nim nedokázaly prosadit nebo by riskovaly život. Proto mají nejprve samičí pohlaví. Teprve až vyrostou, vyvine se u nich pohlaví samčí.

Zvláštním případem rozmnožování hermafroditů je oplození sebe sama. Vyskytuje se vzácně u organismů, pro které je obtížné sehnat partnera k páření kvůli neobvyklému způsobu života. Příkladem mohou být někteří parazité, třeba tasemnice bezbranná.

Člověk však ničeho takového není schopný. Pravda, občas se i příroda splete a u některých lidí se pak objeví základy ženských i mužských orgánů současně. Většinou však funguje jenom jeden z nich nebo žádný. Že tyto lidi čeká složitý osud, to snad není třeba rozvádět. Jednoznačně jde ale o případy raritní, rozhodně ne běžné.

Lékaři shromáždili spoustu poznatků o tom, proč u některých lidí dochází k těmto a dalším podobným poruchám. I když jde o vzácné případy, dodnes je studují a snaží se těmto pacientům pomoci v rámci svých možností. Část z těchto lidí trpí poruchami vývoje pohlavních orgánů. Jejich problémy obvykle způsobí genetické nebo jiné biologické příčiny.

Zatím nelze dosáhnout naprosto ideální změny pohlaví

Existuje také malá skupina lidí, kterou trápí duševní nesoulad se svým biologickým pohlavím. Cítí se být ženami v mužském těle nebo naopak. Pokud se tento nesoulad vyvine v průběhu dospívání v jednoznačný pocit, že přísluší k opačnému pohlaví, mluvíme o transsexualitě.

Lékaři tuto sexuální poruchu zkoumají už několik desetiletí. V praxi se prosadil poměrně složitý, ale slušně fungující systém diagnostiky a terapeutické podpory jedinců, kteří vyžadují zásadní změnu pohlaví.

Pokud se pro ni postižený člověk rozhodne, je potřeba ho upozornit na řadu věcí. Třeba na to, že zatím neumíme dosáhnout ideální změny tělesných vlastností ženy na tělesné vlastnosti muže, nebo naopak.
I nejmodernější hormonální a chirurgické postupy dokážou zvolené pohlaví jen více či méně napodobit. Koneckonců většina z nás ví, že pohladit muže je podstatně jiný pocit než pohladit ženu. Vlastnosti pokožky jsou totiž u obou pohlaví rozdílné.

Změna pohlaví je složitá i z řady dalších důvodů. Tím spíš se zdá být nepochopitelné, s jakou lehkostí prosadily lobbistické skupiny v některých státech to, aby si kdokoliv mohl změnit své pohlaví bez zásadního terapeutického postupu. Prostě jen tak, v úředních dokladech, kdy se mu zachce.

Biologický muž se jednoho dne rozhodne, že se necítí být mužem a stane se ženou. Nebo biologickou ženu přestane bavit být ženou a stane se mužem.

Nesmyslná právní úprava změny pohlaví bez terapeutického postupu

Právní úprava, která něco takového umožňuje, existuje už v celé řadě zemí Evropy a Ameriky. Ale nejen tam. Jedním z průkopnických států byla třeba Austrálie.

Český parlament se má přijetím takového zákona o změně pohlaví brzy zabývat. Je klidně možné, že ho schválí. Když zasedají naši zákonodárci, nemůžeme si být ničím jisti.

Vím, co trápí lidi, kteří mají problémy se svou sexuální rolí. Tím, že jim úředně změníme pohlaví v oficiálních dokumentech, nic nevyřešíme.

Nemyslím, že je to krok správným směrem. Podobné modernistické výstřelky bychom měli vnímat s odstupem, ostražitě a domýšlet jejich praktické důsledky.

Snažím se pomáhat ženám a mužům, kterým ztrpčují život nejrůznější sexuální potíže, několik desítek let.

Vím, co trápí lidi, kteří mají problémy se svou sexuální rolí. Tím, že jim úředně změníme pohlaví v oficiálních dokumentech, nic nevyřešíme. Spíš naopak.

Co si třeba počne v praktickém životě žena, která před lékařem odhalí na gynekologickém stole svůj pohlavní úd? A co bude dělat muž, kterému bude urolog marně hledat penis, varlata nebo prostatu?

Proto bychom si vážně měli položit otázku, jestli si opravdu přejeme, aby si lidé mohli libovolně volit svou sexuální příslušnost. A to třeba už v dětství. Nezpůsobí nám to spoustu bláznivých a zbytečných potíží? Nepotřebovali bychom řešit spíš jiné, důležitější problémy?

Jedna z nejnovějších studií o sexuálních rolích popisuje 35 sexuálních identit, tedy totožností.

Nepřekvapilo by mě, kdyby někteří biologičtí muži vážně uvažovali o tom, že budou úspěšně působit v ženských sportech. A to nemluvím o případech, ke kterým už došlo.

Muži, kteří si úředně zvolili ženské pohlaví, úspěšně znásilnili ženy třeba ve vězení nebo v jiných kolektivech. O spoustě dalších problémů, které může vyvolat přijetí podobného zákona, ani nemluvě.

Pokrok sice nelze zastavit, ale je tohle pokrok?

Nejde spíš o dekadenci připomínající tu, která provázela agónii Římské říše? Je to další rána lidské sexuální přirozenosti, která má jasný cíl: zpochybnit základní rozdíly mezi mužem i ženou a narušit normální fungování lidských společností.

Různí dušezpytci a sociologové diskutují v posledních letech také o tom, že dvě pohlaví jsou tak nějak málo. Jedna z nejnovějších studií o sexuálních rolích popisuje 35 sexuálních identit, tedy totožností. Nechybějí mezi nimi ani asexuálové a jiné podobné menšiny.

V nejrůznější literatuře, která nepracuje vždycky s vědecky ověřenými daty, prý můžeme nalézt i víc než stovku takových „sexuálních identit". A významný americký sexuolog nás nedávno poučil o tom, že máme být připraveni na život ve společnosti, kde pohlaví bude fluidní, tedy proměnlivou vlastností. Už se těším na „fluidní" nemocnice, věznice i toalety.

 

Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN Praha

Náplň činnosti Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Sexuologický ústav poskytuje léčebnou a poradenskou péči pacientům a pacientkám s problémy v pohlavním životě. Součástí klinické práce ústavu je zejména:

  • diagnostika a léčba sexuálních poruch
  • diagnostika a léčba poruch sexuální identifikace
  • diagnostika a léčba parafilií. (sexuálních deviací)
  • posuzování a ochranné léčení pachatelů sexuálních deliktů
  • vyšetřování a léčba poruch plodnosti muže
  • spermiologická laboratoř se spermabankou

Poskytované poradenské služby zahrnují též antikoncepci a poradenství o sexuálních aspektech HIV/AIDS (včetně anonymního testování).

Sexuologický ústav zabezpečuje pregraduální výuku sexuologie na 1.lékařské fakultě UK. Pracovníci ústavu mají přednáškové cykly sexuologie též na jiných vysokých školách. Ústav je klinickou základnou Subkatedry sexuologie IDVZ a zabezpečuje postgraduální vzdělávání lékařů v sexuologii.

Ústav se podílí na opakovaných průzkumech sexuálního chování obyvatel ČR, na projektech, které se zabývají sociálním postavením gayů, lesbiček, bisexuálů a na různých epidemiologických šetřeních v oblasti pohlavně přenosných onemocnění.

Koncepce činnosti Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN

Sexuologický ústav je v této zemi jedinečným zařízením. Svým smíšeným charakterem zdravotnicko - školského charakteru i svou tradicí.

Pedagogická a výchovná činnost

Pracovníci ústavu se podílejí na pregraduální i postgraduální výchově lékařů i středně zdravotnických pracovníků. Domnívám se, že studenti lékařské fakulty by měli mít zařazen ucelený přednáškový blok ze sexuologie, protože je v silách ústavu takový blok (podobně jako je poskytován bakalářům) zajistit. Stávající stav přednášek a cvičení v rámci výuky gynekologie, psychiatrie a fysiologie považuji za nedostatečný. Až se konečně ustálí nová koncepce doškolování lékařů, budeme moci opustit symbiózu s IDVZ a stát se akreditovaným pracovištěm, které vede postgraduální výchovu, organizuje klinickou práci hostujících lékařů a uděluje atestační osvědčení, případně parciální licence. Sexuologický ústav a jeho zaměstnanci se vždy vydatně podíleli na sexuální výchově obyvatelstva, zejména dětí, mládeže a rizikových skupin. Také na výchově pedagogů a odborníků jiných oborů (psychologové, právníci, policisté).

Věda a výzkum

Sexuologický ústav má dlouhou tradici úspěšného řešení různých vědeckých problémů. V současné době zde řešíme grantový výzkum spermiologických hodnot v jednotlivých dekádách od konce padesátých let. Ústav se také podílí na výzkumech sexuálního chování obyvatelstva (další průzkum na randomizovaném vzorku populace chystáme v roce 1998.

Léčebná a preventivní činnost

Pojetí naší sexuologické klinické práce je komplexní. Ambulance ústavu řeší jak reprodukční, tak behaviorální problémy pacientů. Zejména spermiologická laboratoř a spermabanka ústavu nabývají na významu. Špičkovou úroveň péče je možné zajistit jen soustavným doškolováním lékařů a SZP. Zejména v oblasti sexuálních dysfunkcí, falopletyzmografického vyšetřování, vyšetřování a léčby poruch sexuální orientace a identifikace, jakož i při posuzování a léčbě pachatelů sexuálních deliktů a jejich obětí. Pokračuje činnost antikoncepční poradny a sexuologické poradny pro HIV/AIDS (spolu s možností anonymního a bezplatného testování HIV, hrazeného z provozní dotace MZd).

Sexuologická společnost

Sexuologická společnost ČLS JEP sdružuje sexuology i odborníky jiných oborů se zájmem o tuto problematiku. Podílí se velkou měrou na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů, zajišťuje a garantuje pořádání odborných sympozií a seminářů. Společnost zajišťuje i výměnu informací mezi jejími členy.

Počet členů: 185

Sexuologická pracoviště:

  • Nemocnice sv. Anny v Brně, sexuologické oddělení
  • Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, sexuologické oddělení
  • Psychiatrické oddělení, sexuologické oddělení, Liberec
  • Nemocnice v Českých Budějovicích, sexuologické oddělení
  • FN v Olomouci, Psychiatrická klinika, sexuologické oddělení
  • Psychiatrická léčebna v Praze 8 v Bohnicích, sexuologické oddělení
  • PL v Jihlavě
  • PL Kosmonosy
  • PL Horní Beřkovice
  • PL Havlíčkův Brod
  • PL Opava
  • PL Dobřany
  • PL Kroměříž

Kontaktní adresa:

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. – předseda
Sexuologický ústav
Apolinářská 4, 128 08 Praha 2
telefon: +420 224 968 232
fax: +420 224 968 233
e-mail: jaroslav.zverina@lf1.cuni.cz

RSSRSS| pro nevidomépro nevidomé| tisktisk
Privátní poradna doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc.