XIV. Štiřínské rozhovory 10.5.2012 na téma „Budoucnost energetické politiky v České republice a Německu“

Nadace Konráda Adenauera spolu s  Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou zorganizovaly již po čtrnácté v jízdárně zámku Štiřín zajímavou konferenci na velice aktuální téma. Není tajemstvím, že české a německé představy o energetické politice se v poslední době významně liší. Zásadní rozdíly existují v představách o významu obnovitelných energetických zdrojů a zejména o významu jaderné energie.

Jaroslav Zvěřina - XIV. Štiřínské rozhovory 10.5.2012 na téma „Budoucnost energetické politiky v ČR a Německu“ | Jaroslav Zvěřina

Hlavními spíkry v úvodní části konference byli prof. Václav Pačes a Dr. Felix Ch. Matthes. Profesor Pačes, emeritní předseda AV ČR a předseda Poradní skupiny vlády ČR pro Státní energetickou koncepci ve svém vystoupení vysvětloval východiska pro formulaci českého „energetického mixu". Položil také základní řečnickou otázku, totiž co vlastně vedlo Německo k tak radikálnímu odmítnutí jaderné energie? Byly ty důvody ryze racionální, nebo spíše emoční?

Dr. Felix Ch. Matthes vysvětloval německý přístup k výrazné podpoře obnovitelných energií, tedy koncepci „zelené energetiky". Německo prý má pečlivě „dopočítané" ekonomické dopady odchodu od nukleárních energetických zdrojů. Uvedl mimo jiné rovněž skutečnost, že elektrárny na konvenční zdroje jsou dnes několikanásobně nákladnější než tomu bylo kdysi. S jejich výstavbou však musí Spolková republika počítat. Náklady na provoz konvenčních elektráren také zvyšuje skutečnost, že coby podpora a doprovod obnovitelných zdrojů budou tyto elektrárny v provozu nepravidelně a jen jistou, ne zcela přesně definovanou dobu.

Ve druhé části vystoupili Ing. A. Kainer, Ing. J. Kanta a Dr. Ing. M. Dvořák.

Ing. A. Kainer je rakouský specialista na energetickou politiku z vídeňské agentury „Ronald Berger Strategy Consultants". Velice obšírně pojednal východiska „zelené ekonomiky", jak je dnes základem energetické politiky v německy mluvících zemích Evropy.

Ing. J. Kanta je ředitelem oddělení legislativy a trhu ČEZ. Upozornil na nutnost velikých investic do modernizace a obnovy konvenčních elektráren ve střední a východní části Evropy. Strategie ČEZ počítá jak s podporou „obnovitelných zdrojů" energie, tak s dostavbou jaderných elektráren a využitím jejich tepelné energie k zásobování velkých aglomerací (Dukovany - Brno, Temelín - České Budějovice). K podpoře „obnovitelných zdrojů" uvedl, že stávající systém podpory je výrazně netržní a zbytečně nákladný. Logičtější by byl systém tržně orientovaný, který by tolik nedeformoval cenové relace. Ostatně i několik dalších řečníků připomínalo nesmyslný systém podpory fotovoltaických elektráren, který mimo přímých nákladů také způsobil, že naprostou většinu těchto systémů dnes  Evropě dodává Čína.

XIV. Štiřínské rozhovory 10.5.2012 na téma „Budoucnost energetické politiky v ČR a Německu“ | Jaroslav Zvěřina

Dr. Ing. M. Dvořák, MBA je členem představenstva společnosti E.ON Energie a.s. Popisoval strategii E.ON v úsporách energie a jejího efektivnějšího využívání, též programy „smart mobility" s využíváním elektromobilů.

V závěrečném bloku vystoupili Ing. J. Robben, Ing. J. Jirkovský a Ing. J. Zwahlen.

Ing. J. Robben je ředitelem závodu firmy Procter § Gamble, Rakona v Rakovníku. Přednášel o programu, který vedl k výrazným úsporám a vyšší efektivitě energetických zdrojů v jím řízeném podniku.

Ing. J. Jirkovský je ředitelem Divize stavebních technologií firmy Siemens v Česku. Seznámil účastníky konference s firemními programy energetické efektivity a úspor, jak je firma realizuje pro své zákazníky. Dosažení výrazného snížení nákladů je podmínkou pro dostupné financování ze strany bank. Své úsporné programy nabízejí nejrůznějším subjektům, zejména pak nemocnicím a ústavům sociální péče.

Ing. J. Zwahlen je ředitelem firmy IMPACT-CORTI AG. Popisoval zajímavý průběh zásadní rekonstrukce jednoho z pražských hotelů. Byly zde využity nejmodernější postupy, které šetřily energetické zdroje a zvyšovaly efektivitu v nejrůznějších oblastech. Úspory byly dosaženy jak ve spotřebě elektřiny a plynu, tak v tepelném hospodaření a při využívání „šedé vody" také ve spotřebě vody.

Diskuse se vracela k odchodu Německa od jaderných elektráren. Pro české účastníky je tento německý (a švýcarský) postup obtížně srozumitelný. Zdá se, že pro české účastníky, kteří dobře neznají rakouské, německé a švýcarské veřejné mínění je hostilita těchto států k jádru obtížně pochopitelná. Opakovaně se také diskutovaly problémy, spojené se severojižním transportem elektřiny z německých větrných elektráren. Již se stalo, že přetížené sítě v Polsku a Česku hrozily „blackoutem".

Konference poskytla účastníkům zajímavý vhled od německé politické strategie „zelené ekonomiky". Vlastně až budoucnost ukáže, do jaké míry bude tato strategie úspěšná a do jaké míry opravdu neoslabí globální konkurenceschopnost německé ekonomiky.

Jaroslav Zvěřina - XIV. Štiřínské rozhovory 10.5.2012 na téma „Budoucnost energetické politiky v ČR a Německu“ | Jaroslav Zvěřina

Jako jednoho ze zakladatelů tradice „krušovických" a nyní několik roků již „štiřínských" rozhovorů mne opět pořadatelé požádali o závěrečné shrnutí konference. Ve své závěrečné řeči jsem se jako energetický laik pokusil o přirovnání energetické politiky k psychosomatické medicíně. Dodat energii člověku můžeme v zásadě dvěma postupy. Můžeme použít nějakou budivou drogu, která zvýší výkonnost subjektu. Takový postup se může zdát krátkodobě užitečný, jak to vidíme třeba u sportovního dopingu. Všichni však chápeme, že z dlouhodobé perspektivy má doping na organismus devastující účinky. Takový postup je srovnatelný se systémem netržní podpory „zelených" technologií. Z delší perspektivy je v medicíně doporučitelný spíše postup, který se zabývá lepší životosprávou, péčí o denní režim s dostatkem spánku a intenzivnějším tréninkem. Stávající koncepce „zelené ekonomiky" je podle mého názoru střednědobou strategií, která nemůže přinést opravdu dlouhodobé řešení. Doufám jen, že ekonomicky silné státy nesáhnou k redukci prostředků, věnovaných na výzkum moderních technologií typu nukleární fúze, která může zajistit opravdu dlouhodobé řešení energetických potřeb. Připomněl jsem při té příležitosti mé nedávné setkání s japonským expertem na výzkum nukleární energie. Tento vědec formuloval podle mého názoru správně současné paradigma v energetice, když přemýšlel nad tím, kdy praktické využití moderní generace nukleárních zdrojů lze očekávat. Rozhodně to nebude v několikaleté perspektivě. Podobné skokové pokroky technologií nepřicházejí politickým rozhodnutím, ale vědeckými objevy. Může se to přihodit za nějakých třicet nebo padesát roků, ale také třeba podstatně dříve. Prostě stále platí známé rčení o tom, že naše budoucnost je otevřená....

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

 

RSSRSS| pro nevidomépro nevidomé| tisktisk
Privátní poradna doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc.