XIII. Štiřínské rozhovory - “Budoucnost evropského hospodářského systému“

Zámek Štiřín, 10. května 2011

Nadace Konráda Adenauera (KAS) spolu s Česko – Německou průmyslovou a obchodní komorou uspořádala tuto zajímavou akci již po třinácté. Zcela v duchu někdejších „Krušovických rozhovorů“ byli k přednáškám a diskusím pozváni významní spíkři ze Spolkové republiky Německo i z České republiky.

Program akce ke stažení zde. [PDF 176 kB]

 

Konferenci jako v loňském roce opět moderoval ing. Petr Šimůnek, šéfredaktor Hospodářských novin. Jako vždy s velkým přehledem a perfektně na akci připravený.

V úvodním vystoupení předseda české sekce KAS Dr. Huber Gehring shrnul základní problémy současných česko – německých vztahů, které jsou odvislé od složité situace ve světě, v Evropské unii a v „eurozóně“. Předseda Česko-Německé průmyslové a obchodní komory Bernard Bauer konstatoval, že je třeba stále usilovat o zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, a také vyjasnit postoj Česka k přijetí eura, protože tyto otázky se mohou stát významnými limity pro ochotu zahraničních investorů při vstupu do české ekonomiky.

Ministr finanční ČR Miroslav Kalousek byl úvodním řečníkem v sekci „Mezinárodní solidarita v EU“. Hovořil především o nutnosti velké rozpočtové odpovědnosti a o snahách současné vlády, redukovat deficity veřejných financí. Upozornil na veliké finanční transfery, uskutečněné proto, aby byla stabilizována měnová situace v Řecku, Irsku, nebo Portugalsku. Za daného stavu věcí vláda České republiky usiluje především orozpočtovou stabilizaci. Vstup do eurozóny nemá zatím žádný konkrétní časový rámec. Upozornil na to, jak obrovské škrty v sociálních oblastech byly a budou nutné v uvedených zemích. Je nesporné, že hlavními rozpočtovými investory v EU jsou velké státy, zejména Německo a Francie.

Velice zajímavé bylo vystoupení emeritního premiéra spolkové země Sasko prof. Dr. Georga Milbradta. Tento špičkový německý politik upozornil na špatné vládnutí v Evropské unii, které samozřejmě velice znesnadňuje nápravu věcí uvnitř eurozóny. Některé země eurozóny, které se nyní nacházejí ve špatné situaci, žily a žijí evidentně nad poměry, Není přitom síly, která by je direktivně vedla k restriktivní finanční politice. Průměrný důchod v Řecku je dnes prý podstatně vyšší než v Německu, také věk pro odchod do důchodu je v Řecku nižší. Je pak nesnadné chtít po německých daňových poplatnících, aby souhlasili s masivními finančními transfery do předlužených ekonomik. Pan profesor se domnívá, že řešením by byla pevnější unijní ekonomická správa, zejména uvnitř eurozóny. Také odmítnutí absolutních ekonomických záruk státu za hospodařením bank a finančních institucí. Potřebujeme v eurozóně více tržních mechanismů a méně státního protekcionismu.
Druhá část konference byla věnována tématu „hospodářská vláda EU – co by znamenala v praxi pro Českou republiku a Německo?“.

PhDr. Vojtěch Belling, Ph. D. z Úřadu vlády ČR podal zajímavý přehled stávajících možností, které mají instituce EU k dispozici při kontrole hospodářských poměrů v členských státech. Je zřejmé, že Evropská unie nemá instituce, nadané takovou autoritou, aby mohly nařídit nezbytné změny v rozpočtové politice členských států. Nicméně rodí se instituty různých výzev, kontrola také třeba pokutování při nedodržení některých kontrolovatelných ukazatelů. V podstatě se zdá, že v EU dnes spolu soutěží dva základní přístupy. Tím prvním je posilování role unijních institucí, zejména pak Evropské komise, a to směrem k jakémusi „eurostátu“. Tím druhým pak je cesta důrazu na jednotlivé národní státy a jejich kompetence, zejména tedy v Evropské radě. Jisté je, že euro jako politický projekt má posilovat zejména ten první zmíněný pohled na věc.

Ing. Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)popsal základní ekonomické problémy současné české ekonomiky. Konstatoval, že rozpočtové redukce, zejména v sociálních výdajích, jsou nezbytné a odvolával se na známá doporučení, která NERV nedávno publikoval. Konkurenceschopnost země musí být posílena zejména důrazem na příznivé podnikatelské prostředí, limitování ceny práce adůrazem na výchovu kvalifikované pracovní síly.

Ing. Jan Mládek, CSc. přednesl hodně politizovanou agitku, ve které kritizoval především stávající vládu. Obvinil českou pravici z toho, že blokuje vstup země do eurozóny. Také soudí, že vláda zcela ignoruje možnosti posílení příjmové stránky státního rozpočtu, brání se vyššímu zdanění bohatých a náklady reformy přenáší na bedra slabších sociálních vrstev.

V poslední části, věnované problému „Co požaduje hospodářství od politiky? Jak naléhavé je pro Českou republiku zavedení EURa?“, vystoupili především zástupci podnikatelů.

Horst Blom, jednatel společnosti HETTICH popsal problémy německé firmy, která v Česku úspěšně podniká. Přimlouval se za zavedení eura, protože jeho existence zde by německým firmám nesmírně usnadnila život. Známá kurzová rizika komplikují jak aktuální financování, tak formování ekonomických předpokladů a plánování. Stěžoval si rovněž na nedostatek odborně vzdělaných technických pracovníků. V tomto směru se domnívá, že české školství by se mělo podstatně více snažit, aby tento zřejmý nedostatek odstranilo.

Ing. Karel Havlíček, Ph. D., generální ředitel SINDAT Group také vidí potřebu zamyslet se nad českým školstvím obecně a nad odborným a technickým zvláště. Bez výrazné zněny efektivity vzdělávacího systému naše konkurenceschopnost na evropském i globálním poli nebude lepší, ale spíše se bude zhoršovat. Také se přimlouval za brzké přijetí eura.

Já jsem stál u kolébky této akce, když jsem se před třinácti lety podílel na organizaci prvních „Krušovických rozhovorů“. Organizátoři mně svěřili závěrečné slovo. V něm jsem konstatoval, že EU a eurozóna nejsou v nejlepší kondici. Stávající potíže vyvolávají pochopitelnou zdrženlivost při snaze nových členských zemí o vstup do eurozóny. Většina řečníků tak či onak vyjádřila svou velkou nespokojenost s prací své politické reprezentace. Tato nespokojenost je zřejmě větší v Česku než v Německu. Jak globální ekonomická krize, tak evropské ekonomické a politické problémy ukazují podle mého názoru zejména krizi morální a hodnotovou. Pokud si stěžujeme na to, že politici nás tahají za nos a že se chovají tak či onak ne právě čestně, pak se zamysleme nad tím, jak si v každodenním životě sami vážíme takových hodnot, jakými jsou čestnost, pravdomluvnost a předvídatelnost. Opravdu hodnotíme své bližní podle těchto kvalit? Jsou rozhodující pro naše volební a občanské preference? Nebo je to prostě tak, že tento postmoderní svět se naučil být k sobě shovívavým a že je ochoten mnoho nečestností a pochybení svým reprezentantům odpouštět? Vždyť politici jsou konec konců vzorkem té populace, která je generuje.

13. Štiřínské rozhovory byly zajímavé a početné účastníky nepochybně obohatily o celou řadu aktuálních myšlenek. Zejména ve vztahu k politice, podnikání a byznysu. Ukázaly, také, že praktické česko – německé vztahy jsou dnes mnohem hlubší a bohatší, než by se zdálo z českých a německých masmédií. Organizátorům patří dík, že trpělivě a stabilně tuto akci každoročně připravují i přes minimální zájem médií.

Jaroslav Zvěřina

RSSRSS| normal| tisktisk
Privátní poradna doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc.