Má ejakulát antidepresivní účinky?

Zajímavé dozvuky měl svátek svatého Valentýna v Americké lékařské společnosti (American College of Surgeons). Šéf této úctyhodné organizace, jistý Dr. Lazar Greenfield se v jednom ze svých sdělení dopustil politicky nekorektního výroku. Prohlásil doslova: „Studentky, které měly se svými partnery nechráněný pohlavní styk, byly významně méně depresivní, než ty, které souložily s kondomem“. Citoval přitom starší práci amerických autorů z odborného časopisu Archives of Sexual Behavior.  V té souvislosti podotknul, že muži mají pro své milé ke svatému Valentýnu lepší potencionální dárek, než je třeba tabulka čokolády. Některé předsedovy kolegyně tento žert tak rozlítil, že žádaly jeho rezignaci. Doktor Greenfield poté na svoji šéfovskou funkci opravdu rezignoval. Člověka napadá jak velmi jiná je odolnost české veřejnosti vůči nehoráznostem, které pronášejí nejrůznější tuzemské celebrity. Prezident České lékařské komory poměrně nedávno ani nepomyslil na nějakou resignaci, když pronesl genderově nekorektní výroky, za které by jej americké feministky nejspíš ukamenovaly. Ponecháme-li stranou osudy čelného amerického lékaře, který ostatně na svou vedoucí funkci rezignoval ve svých 78 letech, vzniká otázka, jak to s tím „antidepresivním“ účinkem ejakulátu doopravdy je...

Práce, která byla publikována v roce 2002 skutečně tvrdila to, co doktor Greenfield citoval. Autoři, respektive jedna autorka a dva autoři, tehdy vyšetřili 293 univerzitních studentek a konstatovali, že ty z nich, které měly pravidelně nechráněné pohlavní styky, vykazovaly nižší skóre v testech depresivní nálady, měly méně suicidálních pokusů a lepší výsledky v různých psychologických testech. Zajímavé bylo, že tyto rozdíly nebyly vysvětlitelné jen pravidelným sexem, protože studentky, které souložily s kondomem zmíněné pozitivní účinky sexu nevykazovaly. Autoři zmíněné psychologické studie tehdy naznačovali ve svých závěrech, že ejakulát má pro ženy jisté antidepresivní účinky, které se projeví při pravidelném kontaktu s touto tělesnou tekutinou.  Nevím nic tom, že by tato práce byla někým někde replikována. Sotva je proto možné ty závěry považovat za validní a ověřené.

Přímý vliv spermatické tekutiny, vpravené do pochvy na psychiku ženy lze spolehlivě vyloučit. V ejakulátu jsou obsaženy nejrůznější působky. Jejich kvantum je však nepatrné a zcela jistě nemůže být zdrojem objektivně prokazatelných farmakologických účinků. Z různých působků se v této souvislosti nejčastěji hovoří o mužském pohlavním hormonu, testosteronu. Zde by jistou šanci na jakési ovlivnění nálady mohla mít skutečnost, že mozek ženy je na účinky testosteronu mnohem citlivější, než mozek muže. I nevelké dávky mužského pohlavního hormonu mohou ovlivnit třeba sexuální vzrušivost, nebo sexuální zájem ženy. Nicméně tento teoretický vliv by byl sotva myslitelný těmi dávkami testosteronu, které může do pochvy při pohlavním styku dodat ejakulát.

Zůstávají tedy alternativní možnosti, jak se zmíněná data pokusit vysvětlit. Především je třeba říci, že nechráněné pohlavní styky mají mladé ženy zejména tehdy, když usilují o početí, nebo když užívají hormonální antikoncepci. Tu první možnost  můžeme myslím u mladých studentek téměř vyloučit. Ta druhá možnost je naopak velmi pravděpodobná. Autoři zmíněné studie  uvedli, že v jejich souboru užívalo hormonální antikoncepci nejméně 70% žen. Uživatelky hormonální antikoncepce se od neuživatelek mohou lišit v některých psychologických kvalitách. Většinou jsou oproštěny od dosti obvyklých „premenstruačních tenzí“, tedy několikadenních  období  poklesu nálady před menstruací. Odpadá u nich také stres, vyvolávaný obavami z neplánovaného početí.  Není také  vyloučeno, že kvalita partnerských vztahů těchto dam bude lepší než těch, které koitovaly s kondomem, nebo bránily početí třeba přerušovanými pohlavními styky.

Z ryze odborného sexuologického hlediska se zdá, že uvedená alternativní vysvětlení jsou podstatně pravděpodobnější, než spekulace o možném farmakologickém vlivu ejakulátu na psychiku ženy. Pan kolega  Geenfield tedy citoval starší a nepotvrzenou teorii. Zavtipkoval si vcelku nevinně, když poznamenal, že nechráněný styk může spolehlivěji zlepšit náladu ženy, než třeba tabulka čokolády. Takové tvrzení ostatně může být docela dobře pro mnoho žen pravdivé, a to bez ohledu na to, jestli věříme, nebo nevěříme na pozitivní vliv semenné tekutiny na náladu ženy. Tento žert, viděno našima středoevropskýma očima jistě nebyl tak fatální, aby svého autora musel stát kariéru.

LITERATURA:

  1. Harris, G.:  Head of Surgeons Group Resigns Over Article Viewed as Offensive to Women.  New York Times  17.4.2011
  2. Cevallos, M., Key, H.:  The surgeon, the resignation and closer look at that semen research.  Los Angeles Times  18.4.2011
  3. Gallup, G. G., Burch, R. L., Platek, S. M.:  Does Semen Have Antidepressant Properties?  Arch.Sex.Behav. 31/3: 289 – 293, 2002



Doc. MUDr.Jaroslav Zvěřina,CSc.
Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN
Apolinářská 4, 120 00  Praha 2
E-mail: jaroslav.zverina@vfn.cz

RSSRSS| pro nevidomépro nevidomé| tisktisk
Privátní poradna doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc.