Jídlo a sex

Potravinářská revue 5/2012

Složení konzumované potravy má velký význam pro stav našeho organismu. To se samozřejmě týká i našich sexuálních emocí, chování a sexuální kondice obecně. Jisté je, že nejlepším afrodisiakem je pro každou lidskou bytost dobrý tělesný a duševní stav. Sebezdravější a sebevydatnější strava  málo pomůže lidem, kteří se trápí partnerskými problémy, nebo kteří trpí třeba poklesem nálady.

Sexuální chování lidí se často realizuje v partnerských vztazích. Z tohoto hlediska je tedy zajímavé sledovat stravovací a pitné zvyky, které se uplatňují při společném jídle dvojic na schůzkách. Není zřejmě sporu o tom, že společná konzumace příjemně vnímaných pokrmů výrazně podporuje a posiluje vzájemné citové vazby dvojice.
Nedávná americká studie zjišťovala stravovací volby randících heterosexuálních dvojic. Autoři zjišťovali, která jídla jsou hodnocena jako vhodná na schůzce a která naopak jako nevhodná. Snažili se také zjistit, která jídla jsou svojí povahou hodnocena jako „ženská“ a která naopak jako „mužská“. Jako ženská jídla jsou hodnoceny pokrmy „zdravé“ a „lehké“, tedy saláty, těstoviny, nebo ryby. Jako jídla mužská pak třeba steaky, uzeniny a také vše co je „nezdravé“ a „těžké“.

Téměř „povinnou“ součástí párových společných jídel jsou alkoholické nápoje. Tvrdí se, že zejména ženy raději konzumují alkohol v doprovodu partnera. Naproti tomu mužům přítomnost partnerky chuť na alkohol údajně nezvyšuje. Možná často právě naopak. Důležitými pozitivně vnímanými pokrmy pro společnou konzumaci jsou jídla, preferovaná ženami (saláty, těstoviny, čokoláda a jiné pamlsky).

Z povahy takové párové konzumace jsou při těchto příležitostech vynechávány pokrmy, které nelibě páchnou při konzumaci (tvarůžky, zrající sýry), nebo které vyvolávají nevábný pach dechu či těla po konzumaci (česnek).  Pro ženy je nevábná vůně pokrmů větším deterentem než pro muže. To samozřejmě souvisí s podstatně lepším čichem žen ve srovnání s muži. Spíše menšinovým řešením případné  preference  nevábně aromatických pokrmů (česnek, cibule a podobně) je jejich současná konzumace oběma partnery. Aby tak negativní aromatizace dechu a ústní dutiny byla shodná.

Jako nevhodné pro společné jídlo  jsou vnímány pokrmy nevzhledné, příliš rychle připravené a příliš laciné. Muži více než ženy preferují pokrmy, které mají image romantických jídel a také ty, kterým se přisuzuje afrodisiakální účinek (celerový salát, kaviár, šampaňské, čokoláda a podobně). Na schůzkách se většinou neriskuje pokrm exotický a nezvyklý, randící páry jdou prý raději do jistoty a konzumují pokrmy, které dobře znají a vědí, že jim nemohou vyvolat negativní pocity a zažívací problémy.
Ze všech smyslů je  v lidské sexualitě snad nejméně prozkoumaným čich. Různé vůně a pachy patří k erotice od nepaměti. Čas od času se ostatně feromony a pachy v sexu zabývají seriózní vědci i různí popularizátoři a publicisté. Lidská sexualita má s čichovými vjemy mnoho společného. Není sporu o tom, že podle tělesného pachu je do jisté míry možné rozpoznat fázi menstruačního cyklu ženy. Objímání a tancování v intimním kontaktu jsou důležitými namlouvacími ceremoniály. Zpocení a tedy příslušně „vonící“ muži jsou ženami shledáváni v nejrůznějších situacích velmi "sexy" ("mužné" sporty a podobně). Záliba mužů v ženách s velikými prsy je sotva myslitelná bez představy příslušných pachovým vjemů pokožky takových prsů. Snížení zájmu o sex u starších lidí prý je provázeno oslabením jejich čichových schopností. Stoupající zálibu dnešních generací v orálním sexu někteří interpretují jako potřebu, nalézt na hygienou odparfémovaném a vymydleném těle poslední zbytky individuálního pachu sexuálního partnera.

Dobře doložený je vliv produkce pachových látek na chování hmyzu. Pro tyto látky se koncem padesátých let vžilo označení  "externí hormony". Tento název byl později nahrazen dnes běžným termínem "feromony". Etologové rozlišují feromony signální (způsobují bezprostřední změny v chování) a feromony základní, které  způsobují hormonální změny v organismu.

Ve středověku bylo prý v některých společenstvích docela obvyklé používání tak zvaného "jablka lásky". Tedy jablka, které zamilovaná žena nosila v podpaží. Když bylo řádně saturováno jejími pachy, pak je věnovala svému ctiteli, aby je mohl inhalovat. V podobné funkci jsou i dnes v některých kulturách používány různé balíčky, nošené na vulvě, nebo třeba použité spodní prádlo. V karibské oblasti prý někde takto používají placičku hamburgeru. Podle svatých knih mohamedánů nabízí ráj tři základní požitky, totiž ženy, děti a parfémy. V některých balkánských státech je dodnes zvykem, že muži nosí během tanečních festivalů v podpaží kapesník a jeho pachy pak lákají ženy k tanci.

Snad nejvýznamnější dosud známou sexuálně signální látkou u lidí je androstenon. Je zajímavé, že se uplatňuje u obou pohlaví. Může působit již v podprahových koncentracích. Z exogenních parfémů se podobné účinky přisuzují pižmovým odměskům některých zvířat (cibetky, norci) a také některým rostlinným parfémům. Zejména pak pižmo je od pradávna považováno za pravý erotický pach a za svého druhu afrodisiakum.

Tělesný pach je významným zdrojem rozlišení individualit. Je známo, že lidé dokáží spolehlivě rozpoznat pach svých dětí a intimně blízkých osob. Mnohem citlivější čich mají ženy, a to až stokrát citlivější, než muži. Dobře doložené jsou vlivy pachových vjemů na neuroendokrinní pochody v mozku. Děje se tak prostřednictvím mozkových endorfinů a aktivních aminů. Takové vjemy se pak mohou podstatným způsobem podílet na rozvoji zvláště silných citových vazeb mezi matkou a dětmi a mezi zamilovanými dvojicemi.

Hlavními zdroji toho, čemu říkáme u lidí feromony, jsou potní a jiné žlázy pokožky. Je důležité vědět, že sekrety našich kožních žlázek nijak specificky nepáchnou, dokud nedojde k jejich rozkladu bakteriemi. Zdá se, že individuální pachy vznikají složitým ovlivněním metabolismu exkrementů kožních žlázek bakteriemi. Ty se pak svým složením a účinkem liší jak podle hormonálních poměrů, tak podle způsobu tělesné hygieny, diety a životního prostředí. Muži přitom produkují pach zpravidla silnější než ženy. Pachové látky lze nalézt i v jiných sekretech, samozřejmě že také v moči. Zevní genitál je zdrojem dalších pachových podnětů (pochva, penis). Ani polibek není "jen tak nějaký polibek". Kromě dotekových podnětů se při něm vždy vyměňují také podněty pachové a dokonce i chuťové. Tuto individuální pachovou charakteristiku ovlivňuje samozřejmě i konzumovaná potrava. Příjemně aromaticky charakterizované potraviny mohou působit  pozitivně. Platí to o většině koření (zejména fenykl a anýz mají pověst potencionálních afrodisiak). Také aromatická vína a destiláty mohou individuální tělesný pach příjemně ovlivnit.

S vůní souvisí také chuťové vjemy. Při soudobé vysoké oblibě orálně genitálních aktivit stojí za zmínku skutečnost, že požité jídlo a nápoje ovlivňují také chuť tělesných sekretů. Tedy poševní tekutiny a ejakulátu. Aromatická koření, víno a destiláty působí charakteristické chuťové vjemy. Po  klasickém pivu tyto tekutiny nabývají typicky hořké chuti.

Některé parfémy a aromatické látky mohou být využívány i komerčně. Když se herny, hotely, restaurace, nebo obchodní prostory nasytí podprahově působícími příjemnými vůněmi, ovlivňuje to příznivě chování lidí. Vůně citrónu pomáhá lidem ráno vstávat. Podobně působí prý máta a bergamotový olej. Před obědem navodí dobrou náladu růžový olej, který je vhodné v pozdním odpoledni vystřídat pryskyřičným parfémem. Naše nervózní pacienty prý uklidní vůně vanilky. Květinová vůně v zubních ordinacích účinně zklidňuje čekající pacienty. Některé letecké společnosti učinily dobrou zkušenost s vůní levandulí. Velmi pozitivně působí také vůně čerstvě pečeného chleba. Jako svádivé vůně jsou popisovány jasmín a santal. Moderní parfémy se  někdy snaží skloubit svůj účinek s androstenonem, který má doložené pozitivní afrodisiakální účinky.

Některé potraviny mají pověst afrodisiak. Patří k nim na příklad  mandle, chřest, avokádo,  banány, čokoláda, fíky, česnek, ústřice,  nebo třeba med. Mandle byly symbolem plodnosti již ve starověku. Chřest a banány nepochybně těží ze svého tvaru, který připomíná falus. Oba tyto pokrmy však mají také nepochybně pozitivní hodnotu výživovou. Avokádo roste prý na stromech po dvou a již starým Aztékům proto prý připomínalo varlata. Excitační a afrodisiakální účinky čokolády prý znali také již staří Aztékové. Čokoláda obsahuje  některé budivé aminy a má zejména vysoký obsah antioxidantů, podobně jako červené víno. Fíky mají připomínat ženský genitál a uvádí se, že byly oblíbeným pokrmem sexuálního symbolu starověku, královny Kleopatry.  Ústřice jsou nepochybně zdrojem cenných látek. Jsou klasickým pokrmem s afrodisiakální pověstí. U nás samozřejmě z důvodů geografických jsou pokrmem nepříliš snadno dostupným. Med je nesporná klasika. Již staří Čechové prý říkali, že „kdo jí med, může hned“.  Afrodisiakální účinky potravin nemusí být vždy spojeny jen s budivými látkami v nich obsaženými. Výrazný vliv na náladu má již sám požitek s příjemné chuti požívaných jídel. Některé pokusy s čokoládou svědčí o tom, že příjemná chuť této pochoutky je podstatným faktorem pozitivní změny nálady, kterou vyvolává. V tomto směru pozor na sladkosti, protože jejich příznivý vliv na náladu umožňuje nadměrnou konzumaci cukrů za účelem „přejídání“ nějakého stresu a deprese.

Neměli bychom zapomínat na význam diety, bohaté na vitamíny. Libová masa, ryby a drůbež jsou důležitým zdrojem významných vitaminů a jiných působků. Vajíčka jsou často považována za pokrm nepříliš dietní a zdravý. Nicméně je třeba připomenout, že cholesterol, obsažený ve žloutku, je základem k syntéze sexuálních hormonů, zejména testosteronu a estradiolu.

Negativní vliv na sexuální vzrušivost a podnikavost mají zejména těžké a tučné pokrmy. Tedy  steaky, vepřová žebírka, zvěřina, šunka, uzeniny a podobně. Stejně nepříznivý vliv má vysoká konzumace většiny sýrů. Velmi negativní vliv na sexualitu se přisuzuje cheesburgerům a hamburgerům.

Alkohol je drogou legální a dobře známou. V mírných dávkách je jeho účinek na sex pozitivní. Zlepšuje totiž sociální komunikaci a náladu. Tak usnadňuje navazování partnerských vztahů a u většiny lidí v těchto mírných dávkách také zlepšuje sexuální prožívání. Problém je, že překročí-li se ona „mírná dávka“, projeví se alkohol spíše negativně. Může pak zhoršit sexuální výkonnost, a u některých nešťastníků také zhorší náladu, vyvolává předrážděnost a sklon k agresivním reakcím. V tomto směru je to s alkoholem složité, protože reakce lidí jsou výrazně individuální. Hodně záleží na momentální náladě a celkové kondici. Je tedy třeba znát svou míru a s množstvím alkoholu to nepřehánět.

Sexuální funkce mají také vztah k tělesné hmotnosti. Oba extrémy, tedy výrazná vyhublost, typická na příklad pro anorektické jedince, nebo výrazná obezita, jsou spojeny s negativními souvislostmi. Pro ženy je tuková tkáň velice významná. Doplňuje svou produkcí hladinu typického ženského hormonu, estradiolu. Pokud klesne obsah tuku v těles ženy pod jistou kritickou hranici, zastaví se menstruační cyklus a dochází k výraznému zhoršení nálady i k poruchám chování. Sexuální reaktivita kachektických anorektiček i mužských anorektiků je minimální, pokud vůbec nějaká. S obezitou je to tak, že její negativní vliv na zdraví a sexuální život se projevuje vzácně u mladých lidí do 35 roků. Mladé „boubelky“ patří k oblíbeným sexuálním objektům. S věkem však negativní vlivy obezity rostou. Proto je důležité, aby lidé konzumovali potraviny a nápoje v přiměřeném množství, a aby jejich příjem kalorií odpovídal životnímu stylu a pohybové aktivitě. Člověk se sedavým způsobem života nemůže beztrestně přijímat kvantum potravin a nápojů, které odpovídá potřebám těžce pracujícího dřevorubce nebo havíře. Váha má jistý vztah také k sexuální orientaci. Je známo, že ženy a homosexuální muži jsou podstatně častěji ve středním věku štíhlejší, než heterosexuální muži. Zřejmě proto, že heterosexuální muži na sebe méně dbají. Zvláště nápadná je častější obezita u heterosexuálních mužů, kteří žijí bez partnerky.

Když se podíváme na různé zdroje příjemných pocitů, které nám lidem život přináší, pak jen málo z nich můžeme hodnotit jako spolehlivé. O sexu a jídle to však lze říci bez váhání. Příjemně chutnající pokrmy a nápoje jsou nepochybně schopné nabudit naše endorfiny podobně jako úspěšný a citově bohatý sexuální zážitek.  Soulad a harmonie v těchto oblastech patří proto k nejradostnějším prvkům našeho života.

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
psychiatr a sexuolog

RSSRSS| pro nevidomépro nevidomé| tisktisk
Privátní poradna doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc.