S delegací Evropského parlamentu v Japonsku
26. - 29.10.2008

Výbor Delegace EP pro Japonsko vykonal pravidelnou návštěvu v Tokiu. Naši skupinu tvořilo vedení Delegace, jmenovitě předseda G. Jarzembowski a místopředsedové, kolegyně K. Resetaritis a pisatel těchto řádků. V průběhu krátkého pobytu jsme absolvovali několik zajímavých setkání.

Navštívili jsme Evropsko-Japonské centrum pro průmyslovou spolupráci. Centrum bylo ustaveno již v roce 1987. Jde o společný projekt Evropské Komise a japonského Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu. Základním posláním Centra je pečovat o intenzivní spolupráci mezi Japonskem a zeměmi EU v průmyslových technologiích a obchodních aktivitách. Za Evropskou unii vede nyní tuto instituci sympatický mladý muž Julien Guerrier. Zaujal mne především projekt „Vulcanus“, který každoročně umisťuje několik desítek mladých lidí do průmyslových podniků v Evropě i v Japonsku. Zájem o projekt je obrovský, i když podmínky nejsou nijak jednoduché. Experti z Evropy se musejí naučit komunikovat v japonštině a pracovní uplatnění nacházejí v managementu průmyslových podniků po celé zemi. Zajímavé je, že právě z Česka se dosud žádní uchazeči o tento projekt nevyskytují. Zájemci najdou informace na webové adrese: www.eu-japan.gr.jp. Přímá cesta k projektům Vulcanus: www.eu-japan.gr.jp/global/host-a-trainee.html

Krátce jsme byli přijati u ministra životního prostředí, pana Saito Tetsuo. Ministr je členem malé ale významné koaliční strany „New Komeito“. Japonsko se stále velmi energicky hlásí k enviromentálně šetrné hospodářské politice. Jisté však je, že ani v této zemi se nepodařilo plnit podmínky, dohodnuté druhdy v Kjótó. Namísto redukce emisí skleníkových plynů jejich produkce v posledních letech v zemi poněkud vzrůstá. „Něco“ se s tím musí udělat, ale nikdo zatím to „něco“ ani v Japonsku nedefinoval. V příštím roce se má o této agendě po Kjótó jednat v Kodani, tak se necháme překvapit.

Naši delegaci přijal také tajemník japonského Parlamentu pro obranu Nobuo Kishi, bratr zdejšího předchozího premiéra Abeho. Japonsko stojí před rozhodnutím, jak dál v boji proti terorismu a v ochraně vlastního území. Zcela nedávno Severní Korea testovala balistické rakety, které letěly přes Japonsko do Tichého oceánu. Diskuse podobné těm u nás ve vztahu k americkému radaru tedy zemi čekají. Jisté je, že bez spojenectví s USA si Japonci svou bezpečnost představit nedovedou. Americká armáda a námořnictvo jsou v zemi stále přítomny. Jen velitelství a řada jednotek se stěhuje z Okinawy na ostrov Guam. Veřejné mínění v zemi není Američanům příliš nakloněno, ale bez nich by se Japonsko cítilo mnohem méně bezpečné. S otázkou bezpečnosti země souvisí samozřejmě také dlouho diskutovaná nutnost, změnit ústavu tak, aby si Japonsko mohlo držet regulérní armádu. Pokud se nepodaří do konce roku prodloužit mandát sil, které se podílejí na ochraně námořních cest v Indickém oceánu a na rekonstrukci Iráku, hrozí stažení těchto jednotek ze spojeneckých operací.

V residenci zástupce vedoucího Delegace Evropské komise v Japonsku, pana Stefana Hubera jsme při pracovním obědě diskutovali s několika zástupci evropského byznysu v Japonsku. Je zřejmé, že evropské výrobky a služby se na japonském trhu sice prosazují, avšak růst není nijak překotný. Japonsko je trh velmi konzervativní. Všechno, od kosmetiky a módy po automobily, se zde prodá jen když to má špičkovou a jednoznačně pozitivně vnímanou značku. Zástupce firmy Volkswagen mi řekl, že vyvážet do Japonska Škodovky by bylo velmi nesnadné, protože by se musela nákladnými postupy nejprve taková nová značka na trhu pozitivně představit. Z evropských automobilek se zde tradičně uplatňují zejména známé německé značky, méně často je vidět luxusní limuzíny a sportovní vozy z jiných zemí. Operují zde i některé evropské banky a pojišťovny.

Na formálním setkání s večeří jsme se sešli k diskusím se členy japonského Parlamentu. Přesto, že Dolní komora právě jednala, přišlo na toto setkání deset členů parlamentu. V čele s nestorem japonsko – evropské agendy. Taro Nakayama. Diskuse s japonskými kolegy byla jako vždy velmi otevřená a zajímavá. Situace na japonské politické scéně je stále nejasná. Premiér Taro Aso se ujal úřadu v září tohoto roku, když nahradil odstupujícího Aysuo Fukuda. Popularita premiéra není vysoká a čeká se vyhlášení předčasných voleb. V situaci aktuální hrozby ekonomické krize nemá premiér příliš chuti rozpustit dolní komoru parlamentu a vypsat předčasné volby (ta procedura je v Japonsku mnohem jednodušší a rychlejší než v Česku). Čeká se na nějaké ustálení situace v mezinárodní ekonomice. Japonsko zaznamenává právě v těchto dnech neobyčejné posilování jenu. To samozřejmě konvenuje občanům, ale nahání to vrásky japonským exportérům. Ekonomika domácí i zahraniční japonské politické scéně jednoznačně dominuje.

Navštívili jsme Univerzitu „Hitotsubashi“ v satelitním městě Tokia, Kunitachi. Delegaci přijal rektor univerzity prof. Takehiko Sugiyama a jeho zástupce prof. Susumu Yamauchi. Univerzita má čtyři základní fakulty: komerce a managementu, ekonomickou, právnickou a sociálních věd. Studuje zde více než 6000 studentů, z toho je asi 600 studentů zahraničních. Z Evropy zde mají toho času asi 60 studentů. Platí se zde školné, které činí asi 500.000 jenů/rok (v dnešním kursu více než 5000 USD). Zájemců mají hodně, nejméně třikrát více než jsou schopni přijmout. V přijímacím řízení používají celostátní jednotné testy, které doplňují testem vlastním. Univerzitní kampus byl vybudován kolem roku 1920 a je stylově zasazen do zeleně. Univerzita Hitotsubashi založila spolu s Delegací Evropské unie v Japonsku Evropský Institut., a to již v roce 2004. Besedu se členy naší delegace a přednášku předsedy G. Jarzembowski si přišlo poslechnout více než 200 studentů do hlavního přednáškového sálu. Studenty zajímala zejména zahraniční politika EU, otázky kolem „Lisabonské smlouvy“ a další rozšiřování Evropské unie. Podrobnosti o Hitotsubashi Univerzitě: www.ier.hit-u.ac.jp.

Na pracovní večeři jsme se sešli s předsedou Zahraničního výboru dolní komory japonského parlamentu, panem Taro Kono a jeho kolegy. V diskusi, které se zúčastnilo také několik dalších členů japonského Parlamentu, zazněly některé zajímavé myšlenky. Japonským pravicovým poslancům příliš nekonvenuje americký prezidentský kandidát Barack Obama. Mají obavy z amerických demokratů, protože by tito mohli zlepšovat vztahy k Číně a hlavně bránit volnému pohybu zboží globálně. Z úst hostitele jsem také poprvé v Japonsku slyšel něco konkrétnějšího o „čtyřech ostrovech“, které Rusové Japonsku vzali po druhé světové válce. Někteří poslanci soudí, že by s Ruskem bylo možné dosáhnout dohody „fifty – fifty“. Že by tedy každá strana měla po dvou ze čtyř sporných ostrovů. Není to zde moc populární, ale je zřejmé, že nejisté územní zisky někdy v budoucnosti nejsou příliš racionální hodnotou. Lepší vztahy s Ruskem by země potřebovala z bezpečnostních, ale zejména z hospodářských důvodů. Pro Japonsko jsou zajímavé dodávky ruské nafty a zemního plynu. Proto investuje nemalé částky do ruských těžebních oblastí na Sibiři a na Sachalinu. Pro japonské podniky v Rusku (například velká továrna automobilky Toyota v Petrohradu) je ekonomicky velice zajímavá doprava materiálu po trans sibiřské magistrále.

Japonská Rada pro vědeckou a technologickou politiku (CSTP: Council for Science and Technology Policy) je orgánem vlády. Rada je osmičlenná a tvoří ji odborníci z různých přírodovědeckých a technologických odvětví. Dva členové rady jsou zástupci velkých průmyslových podniků. Na vědu a technologii se zde vydává 3,61 % HDP země. Radě předsedá prof. Masuo Aizawa. Je také předsedou Japonské elektrochemické společnosti, president Mezinárodní společnosti pro molekulární elektroniku a bio-computing. Miliardy jenů investují v Japonsku na základě rozhodnutí této Rady.. Výrazná část prostředků plyne do základního výzkumu. Profesor Aizawa nám představil základní oblasti, které Rada preferuje takto: 1. Přírodní vědy, 2. Informace a komunikace, 3. Životní prostředí, 4. Nanotechnologie, 5. Energie, 6. Monodzukuri (výrobní technologie), 7. Sociální infrastruktura (včetně dopravy), 8. Nové, perspektivní technologie („Frontiers“). Téměř dvě třetiny prostředků na výzkum investují zde soukromé společnosti. Stát se podílí asi třetinou a samozřejmě má rozhodující slovo v administraci. Rada financuje stovky postgraduálních studentů a vědeckých pracovníků na jejich cestách po světových výzkumných institucích a univerzitách. Rada je velmi zdrženlivá (porovnáme-li její závěry s některými evropskými enviromentálními institucemi) co se týče perspektivy redukce emisí skleníkových plynů. Očekává se, že v Japonsku se výraznější redukce dosáhne až po roce 2030, kdy budou uvedeny do praxe modernější technologie. Patří k nim nová generace jaderných reaktorů, elektromobily, vodíkové zdroje energie a pokročilé zpracovávání biomasy. V Japonsku si hodně slibují od výzkumu nových enzymů, rozkládajících celulózu na nižší cukry, které mohou být využity k výrobě biopaliv.

Smutnou kapitolou jsou problémy s japonskými občany, které unesla severokorejská tajná policie v 70. a 80. letech dvacátého století. Úřad vlády pro otázky těchto unesených osob eviduje dnes celkem 12 únosů, jejichž oběťmi se stalo asi 17 osob. Počty nejsou spolehlivé, zejména proto, že severokorejská strana ve vyšetřování těchto případů nespolupracuje. Osudy unesených osob nejsou úplně jasné. Některé z nich byly využívány pro školení severokorejských agentů, kteří byli nasazováni v Japonsku. Severní Korea uvedla, že řada těch osob zemřela při nehodách a sebevraždou. Nicméně „ostatky“ těch osob se neshodovaly s DNA materiálem, který byl v Japonsku k dispozici. Japonská vláda považuje definitivní a spolehlivé objasnění osudů unesených japonských občanů za významnou podmínku případné normalizace vztahů se Severní Koreou. Tato aféra je příčinou toho, proč se Japonsko nezapojilo do mezinárodní potravinové a zdravotní pomoci Severní Korei. Úřad pro unesené občany vede při vládě Japonského císařství paní senátorka Kyoku Nakayama. Úřad se snaží vyvíjet na Severní Koreu systematický tlak tak, aby požadované informace byly poskytovány, žijící unesené osoby navráceny do vlasti a osudy zemřelých věrohodně objasněny.

Naše návštěva Tokia byla krátké, ale absolvovali jsme celou řadu velmi užitečných setkání a diskusí. Původně se předpokládalo, že v době naší návštěvy bude v zemi vrcholit předvolební boj. Premiér se však nakonec rozhodl rozpuštění Dolní komory odložit, a tak se nám věnovala celá řada členů obou komor japonského Parlamentu. Delegace pro Japonsko Evropského parlamentu obdržela také pozvání k návštěvě Japonska v dubnu 2009.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)