Týden v Evropském parlamentu
1. - 5.7.2008

Frakce EPP-ED zorganizovala třídenní studijní shromáždění v Paříži. Samozřejmě, že hlavním důvodem bylo slavnostní zahájení francouzského předsednictví EU. Předsednictví bylo slavnostně vyhlášeno v centru Paříže. Zúčastnili se mimo jiné předseda Evropského parlamentu H. G. Pöttering, předseda Komise J. M. Barroso, a samozřejmě francouzský prezident Nikolas Sarkozy. Akce vyvolala v Paříži velký dopravní kolaps, který se týkal celého centra a přilehlých čtvrtí. Doufejme, že to nepředznamenalo nějaké větší problémy v průběhu tohoto významného předsednictví. Dosti na tom, že Francie bude jako první předsednická země konfrontována s důsledky irského odmítnutí Lisabonské smlouvy v referendu. Účastníky konference pozdravil Patrik Devedjian, generální tajemník vládnoucí francouzské politické strany UMP ("Union pour un mouvement populair").

Předmětem pracovní konference bylo několik hlavních témat: 1. Boj proti terorismu, 2. Boj proti organizovanému zločinu, 3. Bezpečnostní a obranná politika EU, 4. Strategie EU v oblasti energie, 5. Bezpečnost potravin.

V sekci, věnované mezinárodnímu terorismu vystoupilo hned několik zajímavých řečníků. Především Walid Phares (USA), který je expertem na islamistický radikalismus. Pharese dobře známe z opakovaných prezentací jeho zajímavých publikací. V přednášce zopakoval své postřehy o mezinárodním džihádismu a jeho podpoře z různých zdrojů. Wiliam Shapcott (ředitel "Joint Situation Centre" SITCEN v Bruselu) zdůraznil potřebu co nejlepší vzájemné informovanosti . Podobně také Gilles de Kerchove (protiteroristický koordinátor EU) upozorňoval na to, že v této oblasti je kromě součinnosti zpravodajských služeb nezbytná také vzájemná důvěra. Problém je zejména v tom, že nebezpeční teroristé nejsou dnes nikterak nápadní. Často patří ke středním a vyšším společenským skupinám. Přibývá také angažovanost lidí narozených a vychovaných ve vyspělých zemích.

Max-Peter Ratzel, ředitel Europolu se zabýval nutností informačně a personálně propojit policejní složky národních států. Slouží tomu nejen nezbytné investice do moderních technologií. ale také dlouhodobé stáže bezpečnostních expertů. Jednotný evropský prostor zatím prý organizovaný zločin využívá pro své aktivity důsledněji a efektivněji, než mezinárodní bezpečnostní složky.

Terry Tennens (IJM - "International Justice Mission") je ředitelem nevládní organizace, která se snaží čelit mezinárodnímu organizovanému obchodu s lidmi. Jeho organizace působí v celém světě, není omezena jen na prostor Evropské unie. Ve vyspělých zemích se snaží zvýšit senzitivitu k deliktům, které páchají jejich příslušníci ve třetích zemích, zejména v rozvojovém světě. V zemích rozvojových pak usilují o zlepšení právního cítění a prosazení důsledného trestání útlaku, nucení prostituce a zneužívání dětí a mládeže. Více na webové adrese: www.ijm.org

Bezpečnostní a obranná politika Evropské unie se zatím stále jen rodí. Velkým impulzem by zde mělo být francouzské rozhodnutí, připojit se k ozbrojenému velení NATO. V dohledné době se očekává definitivní organizační přifázování francouzského generálního štábu. V bloku, věnovaném tomuto tématu vystoupili také velitelé kontingentů EU z Kosova, Čadu, Bosny a Hercegoviny. Vojáci si stěžovali na liknavou a někdy přímo nedostatečnou lidskou i materiální podporu. Třeba mise v Bosně má prý několik vrtulníků, ze kterých však ani jeden není z členské země EU. V diskusi opakovaně zaznělo, že je velmi nesnadné přesvědčit občany, ale i politiky členských států, aby podporovali hmotně i kádrově zahraniční vojenské mise. Průměrný občan členské země a bohužel také průměrný politik si žádné zevní ohrožení nepřipouští. Jako hrozbu vnímá tu Rusko, tu záplavu ilegálních přistěhovalců. Ale problematika stabilizace Balkánu, nebo dokonce Středního východu či Asie je jeho rozlišovacím schopnostem velmi vzdálená. Ostatně české debaty kolem zahraničních misí a amerického radaru vypovídají v podstatě o stejných problémech.

Účastníky konference přijal v Elysejském paláci prezident Nicolas Sarkozy. Přednesl na tomto setkání krátký projev, ve kterém bylo velmi cítit rozčarování nad irským "Ne" pro Lisabonskou smlouvu. Zejména pak opakovaně napadl polského prezidenta, který krátce předtím oznámil, že zatím Lisabonskou smlouvu nebude podepisovat. Sarkozy zejména zdůrazňoval, že se osobně velice přimlouval za rychlé přijetí nových členských zemí z Východní Evropy. Uznává konečně také to, že schvalovat ústavní text Evropské unie až po velkém rozšíření v roce 2004 byla velká chyba. Je docela dobře možné, že "stará" unijní "patnáctka" by ústavní text prosadila. Avšak jistota v tom není, protože původní text odmítla Sarkozyho Francie, dále Nizozemí, a Lisabonský text nyní odmítli Irové. Tedy všechno příslušníci starých členských zemí.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)