Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
5.5. - 9.5.2008

Týden byl věnován "Malému plénu" v Bruselu a jednání parlamentních výborů a politických skupin.

Kulturní výbor tentokrát o ničem nerozhodoval. Jednání se zabývala některými připravovanými stanovisky a usneseními. Nejvíce diskusí vyvolal materiál o programu "ERASMUS Mundus" - tedy financování mobility studentů ve vztahu k zemím mimo Evropskou unii. Není pochyb o tom, že není dostatek prostředků na skutečně efektivní program. Stipendia, která tento program nabízí, nejsou schopna pokrýt pobytové náklady studentů v třetích zemích, ale ani zahraničních studentů v EU. V průběhu diskuse zněly různé názory, kritizující stav terciárního vzdělávání. Někteří poslanci doporučují jakousi novelizaci poplatků za studium ("školného"). To je samozřejmě tak trochu mimo realitu, protože některé členské státy školné vůbec neznají, jinde je pouze na symbolicky nízké úrovni a jinde zase velmi rozdílné v různých školách. Nevyřešen také zůstává nějaký zjednodušený systém víz pro studenty a pedagogy. Z některých států není právě snadné se do EU vypravit. Omezuje to přístup na unijní univerzity. Problémem zůstává rozdílná implementace tak zvaného "Boloňského procesu" v různých členských státech. Boloňský proces není žádnou agendou Evropské unie, nicméně jeho zásady by měly být uvnitř EU respektovány a měly by vést k větší mobilitě a ke sjednocení studijních programů i kreditů.

Jednalo se rovněž o tak zvaném "Elektronickém balíčku". Ten obsahuje různé návrhy Evropské komise ke zlepšení regulace elektronických komunikací. Z pohledu Výboru pro kulturu jsou důležité zejména otázky kolem vyloučení nevhodných obsahů a záležitosti, které se týkají ochrany osobních dat a samozřejmě duševního vlastnictví. Zejména ilegální kopírování filmových i akustických materiálů z Internetu dělá poslancům starosti. Komise navrhuje ustavit jakýsi Evropský úřad pro trh elektronických komunikací (EECMA). Jeho zřízení však naprostá většina členských států odmítá, a tak věci zůstanou zřejmě doménou národních regulátorů.

Diskutovalo se rovněž o kvalitě výuky a výchovy učitelů v Evropské unii. Britští odborníci z Londýnské univerzity zpracovali pro Evropský parlament studii na toto téma. Konstatuje se, že úroveň vzdělávání učitelů je v členských státech rozdílná. Řada zemí nemá povinné postgraduální vzdělávání. Také nízká úroveň odměňování se zdá být překážkou pro angažování vysoce kvalitních a kvalifikovaných pedagogů. Není samozřejmě sporu o tom, že kvalita učitele je základním prvkem, který ovlivní kvalitu absolventů školy. Zejména tristní je v tomto směru situace tam, kde je o práci pedagoga slabý zájem. Ideální by bylo učitelská místa obsazovat v konkursu, aby se vybíral ten nejzdatnější kandidát. Celou studii je možné nalézt i v české jazyce na webu Evropského parlamentu.

Malé plénum rozhodovalo o několika textech, které nevyvolaly mnoho sporů. Snad jen zpráva bývalého kolegy Stubba o postavení lobistů v institucích Evropské unie vyvolala několik nejasností. Několik pozměňovacích návrhů bylo totiž přijímáno velmi skepticky. Byl předložen maximalistický požadavek, aby existoval jednotný registr lobistů pro všechny tři významné unijní instituce (tedy Evropský parlament, Komisi a Radu). Takový registr by byl nepochybně velmi nepraktický už proto, že v práci těchto institucí neexistuje časová a věcná shoda. Také některé požadavky na podrobné mapování nákladů lobistů a jejich výdajů na jednotlivé akce se zdály být hodně nerealistické. Pokud existuje podezření z uplácení, pak je třeba je vyšetřovat a řešit individuálně. Formální požadavky v takto citlivé otázce nic neřeší. Evropský parlament je jedinou unijní institucí, která vede již od roku 1996 registr lobistů a má docela přesné regule, jak se tito lidé mají ve styku s poslanci chovat. Schválená zpráva jen některé věci upřesňuje a rozhodně nepředstavuje žádný přelomový bod v tomto směru.

Hodně diskusí vyvolala také "Bílá kniha o sportu", kterou zpravodajoval řecký kolega Mavromatis. Jde o materiál, který svým významem nepředstavuje nic zásadního. Jenže tak už to v životě chodí, že politice a sportu (a samozřejmě také sexu) rozumí úplně každý. Snad jen tím je možné vysvětlit desítky pozměňovacích návrhů, o kterých parlament rozhodoval hlasováním. Význam sportu pro život lidí nejen v EU, ale na celém světě jistě nikdo nepodceňuje. Sport je oblastí poměrně autonomní, která má celou řadu mezinárodních institucí a orgánů. Kolem některých sportovních aktivit se točí obrovské peníze, a to pochopitelně svádí politiky, aby se pokusili věci regulovat a "usměrňovat". Sebelepší "Bílé knihy" samozřejmě nemají žádnou schopnost, posunout věci kupředu. V diskusích se ukázalo, že jde zejména o ekonomickou transparentnost, boj proti dopingu a některé vztahy sportu a masmédií. To jsme ovšem tušili i bez tohoto poměrně obsáhlého textu, který Parlament bez problémů schválil.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)


 |  |  |  |
 |
pro nevidomé
 |
tisk
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |