Týden v Evropském parlamentu
11.2. - 13.2.2008

V uplynulém týdnu jednaly politické frakce. Kromě toho se v Bruselu uskutečnilo několik zajímavých akcí.

V pondělí a v úterý se konalo setkání zástupců národních parlamentů, věnované "Lisabonské strategii". Zasedání se zúčastnila také delegace zástupců Parlamentu České republiky. Jednání se zúčastnili zástupci předsednického Slovinska, několik komisařů EU a také sám předseda Evropské komise J.Barroso. Projevy, které jsem zde slyšel, byly vesměs velmi optimistické. Komisař Günther Verheugen ohlásil s neskrývaným nadšením, že od roku 2005 jdou věci v Evropské unii kupředu velmi pozitivně. Tvrdil, že to souvisí s novými formulacemi uvedené strategie, zejména s její "renacionalizací". Jisté je, že některé členské země učinily v posledních letech výrazné pokroky ve výkonnosti výzkumu a vývoje. Jak to však souvisí s "Lisabonskou strategií", která byla a je notoricky neúspěšná, není tak úplně jasné. Jisté je, že Evropská unie neplní ani své předsevzetí, investovat do vědy a výzkumu 4% HDP. Zdá se, že v roce 2010 to bude pouhých 2,5%. Diskuse se točily kolem liberalizace vnitřního trhu EU, který evropským podnikům klade více překážek, než by bylo nutné. Podle Verheugena dnes své výrobky na společném trhu EU realizuje jen asi 8% výrobních podniků. Perspektiva ekonomického rozvoje souvisí samozřejmě s mnoha sektory života EU. Od vzdělávání a podpory výzkumu a vývoje, po sociální politiku a regulace trhu práce. Předpokládá se, že Evropská komise bude "výsledky Lisabonského procesu" v jednotlivých členských státech pravidelně vyhodnocovat a těm málo aktivním bude přidělovat jakési "žluté karty", aby jejich iniciativu zvýšila. Předseda EK J.Barroso se v jednom ze svých vystoupení zabýval také rozdíly mezi členskými zeměmi v intenzitě nedávného zdražení potravin. Zdá se mu zvláštní, že někde se ceny potravin příliš nezměnily, zatímco jinde vzrostly o více než 18%. Spolu s dalšími oficiálními mluvčími hlásal optimistické myšlenky o tom, že poslední vlna evropského enviromentalismu Evropskou unii neoslabí, ale naopak posílí. Evropa bude vzorem pro celý svět v ochraně životního prostředí a snižování produkce "skleníkových plynů". Je třeba "zabránit změnám globálního klimatu". Formuloval tu větu tak, jakoby byl přesvědčen o tom, že je v moci EU zabránit klimatickým změnám na Zemi. Člověk nemusí být právě meteorolog, aby věděl, že je to nesmysl.

Problémem "Lisabonské strategie" samozřejmě zůstává úvaha o tom, do jaké míry je možné urychlit aktivitu ve vědě a výzkumu nějakým politickým rozhodnutím. Zejména když se opakovaně konstatuje neochota většiny členských států, vložit do vzdělávání a vědy více peněz. Je pravděpodobné, že pokroky v inovacích budou pokračovat, a to vzdor neexistenci "evropského patentu", vzdor komplikovaným unijním regulacím, a vzdor setrvalému přijímání nových a nových regulačních opatření, která evropskému průmyslu a inovacím rozhodně neprospívají. Podle mého názoru by si Evropská komise měla dávat spolu s Evropským parlamentem jen takové úkoly, na které stačí. Pro začátek by to mělo být především zjednodušení evropské legislativy, rušení redundantních předpisů a zavedení principu diskontinuity do práce Evropského parlamentu. Účastníci konference dostali nejméně 3 kg tištěných materiálů. Ty nejsou jen vyjádřením významu, který EU věci přisuzuje, ale také setrvalou aktivitou v produkci nejrůznějších materiálů přebujelým úřednickým aparátem unijních institucí.

Evropská nadace pro demokracii ("European Foundation For Democracy " www.europeandemocracy.org ) a německý europoslanec Alexandr Lambsdorff zorganizovali panelovou debatu na téma islamistického radikalismu ve Velké Británii a ve Spolkové republice Německo. Odbornými spíkry byli Alexandr Ritzmann a Denis MacEoin.

A.Ritzman zdůraznil, že Spojené království a Spolková republika zůstávají v Evropě nejpřitažlivějším cílem pro teroristické útoky. Spolkové ministerstvo vnitra nedávno zveřejnilo analýzu teroristického rizika v zemi. Konstatuje se zde, že v Německu dnes žije asi 3.5 mil. muslimů (z toho dvě třetiny Turků). Jen asi 1-3% těchto lidí se radikalizuje. V zemi existuje dnes 2.600 mešit. Kolem mešit se někdy sdružuje velký počet věřících, kteří jsou některými muslimskými duchovními ovlivňováni ve smyslu radikálního islámu. Radikalizace je přitom bohatě financována zejména saudskoarabskými petrodolary. Ne vždy jde o přímé návody k teroristickým akcím. Stačí, když zejména mladí lidé jsou vedeni k nenávisti vůči "Západu", "Židům" a "nevěřícím". Vyvolává se v nich tak pocit totální izolovanosti vůči většinové společnosti. Tato nenávistná propaganda ovlivňuje prý asi 14% všech muslimů. Až 24% německých muslimů prý věří, že násilí je legitimním prostředkem politiky. Radikalizace je přitom většinou "substituční". Oni mají vztek na "Západ" za to, co se stane v Afganistanu, Čečně, Iráku. Jim samotným se přitom daří docela dobře. Více než polovina islamistických radikálů je sociálně dobře zabezpečená, ničím netrpí, nesetkávají se ani s diskriminací.

D.MacEoin považuje za nejrizikovější skupinu mladých islámských mužů ve věku od 16 do 24 let. Propaganda, která je slovem i písmem šířena v mešitách, je na pováženou. Provedl rozsáhlou analýzu literatury, která je muslimům nabízena v britských mešitách (v zemi je jich dnes asi 1.600). Vydal o tomto svém průzkumu monografii (Denis MacEoin: The Hijacking of British Islam. Policy Exchange, London, 2007. Další informace na www.policyexchange.org.uk). Také zde tu subverzní islamistickou literaturu financují především saudskoarabské wahabistické zdroje. Běžně se zde rozdávají třeba "Protokoly siónských mudrců", vydávané za seriózní vědecký text. Zmíněná monografie má 202 stran. Zabývá se osmdesáti publikacemi, ze kterých polovina je tištěna v angličtině. Hlavním rizikem této "náboženské" literatury je výchova věřících v nepřátelství k hostitelské zemi. Muslimové, kteří tomu podlehnou, jsou pak zcela izolováni od většinové populace.

Obrana proti islamistickému radikalismu je obtížná. Nejde jen o bezpečnostní sledování. Bezpečnostní kamery nám předloží skvělé obrázky toho, co se stalo při teroristickém útoku. Potencionální radikálové musí být sledováni tak, aby bylo možné útokům předejít. Řečníci se také zabývali možností cenzurování Internetu, a to zejména takových obsahů, které přímo nabádají k útokům na lidi, přinášejí návody k sestavení náloží. Včas je třeba zastavit činnost duchovních, kteří vedou své ovečky k nenávisti a násilí. Speciální pozornost je tajnými službami věnována také "teroristickým médiím". V EU operuje několik islamistických televizních stanic. Známá "Al-Džazíra" je z nich až nejméně radikální. Do Evropy vysílá i televizní stanice radikálního Hizballáhu. Na egyptské vládní televizní síti fungují nejméně dvě radikalistické televize (al-Manar a al-Aqsa). "Koalice proti teroristickým médiím" se této věci systematicky věnuje (www.stopterroristmedia.org).

Velkou prezentaci uspořádal v Evropském parlamentu fotbalový klub Benfica Lisabon. Slavnostního otevření výstavy klubových trofejí a fotografií se zúčastnil také nezapomenutelný fotbalový internacionál Eusebio da Silva Ferreira.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)